OD 2013 (24).JPG
kontakt:
Daniela Dziková
Polní 33
735 14 Orlová Lutyně
E-mail: daniela.d@volny.cz

Plemenný chov

Poradenství, kontrola užitkovosti
OD 2013 (9).JPG

porod a jehňe

Porody a péče o narozená mláďata

Většina porodů ovcí se odehrává v noci. Blížící se porod se projevuje neklidem, opakovaným vstáváním a uléháním. Okolní porodních cest je zduřelé, oteklé a červené. Plodový vak je postupně vtlačován do děložního krčku a způsobuje jeho otevření. Po proniknutí plodového vaku děložním krčkem se dostává do pochvy, kde po připojení rytmických stahů svalstva břišní stěny postupně roste a objevuje se v porodních cestách. Při silnějších stazích dojde k prasknutí plodového vaku a v případě normálního průběhu porodu se v porodních cestách objeví postupně obě hrudní končetiny s chodidlovou plochou směrem dolů a na nich položená hlava nebo obě pánevní končetiny s chodidlovou plochou směrem nahoru (přední poloha), případně pánevní končetiny a ocas (zadní poloha). Zadní poloha je u ovcí jednou z fyziologických poloh. Přední poloha představuje 60%, zadní 40% porodů. Porodní stahy zesilují a postupně dochází k vypuzení plodu. Při vypuzení plodu dochází k přetržení pupeční šňůry, jehně se rytmicky poprvé nadechne, bahnice vstává a olizuje plod. Olizováním matka odstraní jehněti z nozder a tlamy zbytky plodových vod, čímž mu umožní bezproblémové dýchání a podpoří jeho krevní oběh. Do takto fyziologicky probíhajícího průběhu porodu nezasahujeme. Nejdůležitější zásadou je klid a rozvaha. Rodící bahnici ponecháme rodit na místě, které si sama vybrala. Plodový vak neprotrháváme, protože je nutný k dostatečnému rozšíření děložního krčku a porodních cest. V případě zjevně pravidelné polohy (z porodních cest koukají mulec na obou hrudních končetinách nebo obě pánevní končetiny) je možné rodící ovci pomoci po přiložení porodních provázků mírným tahem za hrudní, případně pánevní končetiny.

 

Aktivní zásah do porodu a ověření polohy plodu je nutné v následujících případech:

-porodní bolesti trvají přes 1hodinu, vlna na zádi je mokrá (indikující prasklý plodový vak) a z porodních cest není vidět žádná část jehněte,

z porodních cest je vidět část jehněte a porod i přes porodní bolesti nepokračuje,

viditelná část jehněte indikuje nepravidelnou polohu (je vidět pouze ocas bez pánevních končetin nebo pouze hlava bez jedné nebo obou hrudních končetin),

pokud není bahnice schopná dále pokračovat aktivně v porodu (dlouhotrvající porody) nebo se neobjevují pravidelné porodní bolesti.

Aktivní zásah do porodu může být indikován u bahnic, které se v předcházejících sezónách bahnily komplikovaně a které vyžadovaly repozici plodů. Jakýkoli zásah do porodních cest musí být veden hygienicky - po omytí zádě ovce vodou a po provedení dezinfekce rukou s ostříhanými nehty. V případě, že je spolehlivě ověřena pravidelná poloha plodu, je možné přiložit porodní provázky (vždy minimálně na končetiny nad záprstní kloub) a rodící ovci pomoci mírným tahem za hrudní, případně pánevní končetiny. Ve všech případech nepravidelných poloh plodů je třeba včas odhadnout své vlastní schopnosti (před poškozením zdraví plodů nebo rodící bahnice nevhodně vedeným porodem) a přizvat k řešení komplikovaného porodu veterinárního lékaře. Nepravidelné polohy musí být před vybavením plodů vždy napraveny. K vybavení absolutně nebo relativně velkého plodu je třeba provedení císařského řezu.

Po aktivním zásahu do komplikovaného porodu je třeba bahnici vždy antibioticky ošetřit (lokálně do dělohy nebo celkově injekčně).

K odchodu placenty dochází do dvou hodin po porodu posledního jehněte. Pokud do této doby placenta neodejde, jedná se o zadržení placenty. Tento stav vyžaduje zákrok veterinárního lékaře, který spočívá v částečném nebo úplném odběru placenty a antibiotickém ošetření bahnice. Zásadní chybou je za placentu tahat, čímž dojde k jejímu přetržení.   

V případě bahnění ve stáji bahnici i s jehňaty po porodu přemístíme do porodního choulu. Naprostou nezbytností je provedení dezinfekce pupečního pahýlu jehňat. Na tuto zásadu se velmi často zapomíná, přitom pupeční pahýl je ideální vstupní branou infekce, zejména baktérií E. coli (původce watery mounth disease). Na neprovedenou nebo nedostatečně provedenou dezinfekci pupečního pahýlu upozorní skutečnost, že se v chovu vyskytuje asi 10 a více % neprosperujících špatně se pohybujících jehňat se záněty kloubů nebo hynutí několikadenních jehňat za příznaků silného slinění. Bahnící chouly musí být zásadně udržovány v čistotě. S ohledem na prevenci prionových onemocnění (zejména scrapie) musí být důsledně likvidována všechna lůžka a plodové obaly a po odstranění obahněné ovce s jehňaty z cholů musí být provedeno odstranění veškeré podestýlky, mechanická očista a dezinfekce choulů. Tato činnost by měla být samozřejmostí po každém použití choulu!

Základem pro přežití jehňat po porodu a pro jejich další zdárný vývoj je včasné napití mlezivem. Mlezivo je skutečně základ zdraví novorozených jehňat, protože má vyšší obsah tuku, než normální mléko. Tento tuk je zdrojem lehce mobilizovatelné energie, nezbytné pro vyrovnávání ztrát tělesné teploty (odpařováním plodových vod z mokrého tělesného povrchu jehňat) a pro svalovou práci, spojenou s vyhledáním struku matky a se sáním. Mlezivo má oproti mléku zvýšený obsah i všech ostatních složek, především proteinů. Ty plní nejen funkci výživy, ale jedna jejich část - imunoglobuliny, nese protilátkovou výbavu pro jehně. U ovcí a koz není možný přenos protilátek přes placentu. Jehňata se rodí bez jakékoliv imunity, kterou mohou získat jedině příjmem kolostra. Kolostrum musí jehně přijmout ideálně do 2 hodin po porodu, maximálně však do 6 hodin po porodu (s přibývajícím časem klesá obsah protilátek v kolostru matek a střevní sliznice jehňat se stává pro imunoglobuliny méně prostupnou až neprostupnou). Za odpovídající množství se považuje 50 ml kolostra na každý kg tělesné hmotnosti jehněte. V případě nezajištění napojení tohoto množství je nutné kolostrum jehňatům dodat žaludeční sondou. V případě, že bahnice nemá mlezivo, je nutné jehňatům podat sušenou náhražku mleziva nebo mlezivo jiné bahnice obahněné ve stejný den, v krajním případě mlezivo kravské. Pro tyto účely je ideální mít zamražené konzervy po asi 200 ml ovčího kolostra, které je možné kdykoliv v případě potřeby rozmrazit a použít. Při rozmazování nesmí teplota kolostra přestoupit 50 oC (ideální je rozmražení a ohřev ve vodní lázni, zcela nevhodné je použití mikrovlné trouby). 

 

Péče o bahnice ve 2. polovině březosti

Základ úspěchu a tvorby ekonomiky v chovu ovcí je tvořen již v druhé polovině březosti bahnic, které je nutné věnovat mimořádnou pozornost, protože až 2/3 úhynů novorozených mláďat mají svůj původ v metabolických nebo infekčních poruchách březích matek. Péče o bahnice ve 2. polovině březosti (zejména v její poslední třetině) je založena na zvládnutí eventuelních infekčních příčin poruch reprodukce, zvládnutí výživy jako nejdůležitější součást prevence ketózy březích bahnic, na správném dodání vitamínů a mikroprvků a na provedení nezbytných vakcinací a případného odčervení vysokobřezích bahnic.

První podmínkou úspěchu budoucího odchovu je nutnost zvládnout v chovu infekční příčiny potratů, zejména chlamydiózu, toxoplasmózu a kampylobakteriózu ovcí.

Druhou, stejně důležitou, podmínkou je zvládnutí výživy bahnic v 2. polovině březosti. Výživný stav ovcí v tomto období musí být takový, aby zajistil odpovídající potřeby velmi rychle rostoucích plodů, jejich optimální porodní hmotnost (zajišťující bezproblémový porod) a jejich vitalitu po porodu, která musí vést k rychlému vyhledání struku matky a příjmu potřebného množství mleziva a zabránil vzniku ketózy březích bahnic. Nejjednodušším  způsobem zajištění odpovídající výživy březích bahnic by byl kvalitní pastevní porost. V takovém případě by se chovatel nemusel obávat toho, že nebude schopen potřeby pasoucích se zvířat naplnit nebo že mu bahnice zatloustnou. Ale ten v našich podmínkách během zimy a v předjaří chybí. Daného výsledku se dosáhne pouze velmi rozumně sestavenou krmnou dávkou, která by měla být sestavena z kvalitního sena, které by mělo být v posledních 4 týdnech březosti vystřídáno kvalitní bílkovinou senáží (nejčastěji 1. seč pastevních porostů s vyšším podílem bílého jetele). Takováto senáž  by zásadně neměla být krmena zvířatům v první polovině březosti, u kterých by došlo k nadměrnému přetučnění a odbourávání zásob tuku před porodem přes ketolátky, které vede k paradoxnímu stavu „ketózy" bahnic. Krmná dávka v posledních 6 týdnech březosti musí zajistit i dostatek pohotové energie, ideálně v podobě kukuřičné siláže, konzervovaného vlhkého kukuřičného zrna nebo melasy, případně nějakého jiného zdroje jednoduchého cukru (v krajním případě mačkané nebo drcené jádro nebo řepný cukr). Přísun energie v krmné dávce v této fázi březosti zajistí potřeby vyvíjejících se plodů a optimální zásoby glykogenu u novorozených jehňat, který zvýší jejich životaschopnost po porodu.

Krmná dávka, zejména v posledních 4 týdnech březosti, by měla být doplněna o zdroje některých mikroprvků a vitamínů, především o kobalt, selén, jód a vitamín E. Kobalt v dávce 0,6 mg/ks a den je nutný k rychlému vstávání novorozených jehňat a k vyhledání struku matky. Selén v dávce 0,75 mg/ks a den je zapotřebí k rychlé přeměně zásob "hnědého" tuku na tepelnou energii. Jód v dávkách 1,2 mg/ks a den je nezbytný k řádnému fungování štítné žlázy, která také zasahuje do termoregulace. K dobrému zdraví novorozených mláďat jsou nezbytné i vitamíny A, D, E. Zvláště vitamín E v dávkách 100 mg/ks a den je mimořádně důležitý pro životaschopnost a tělesnou hmotnost novorozených jehňat. Potřeby těchto mikroprvků a vitamínů v tomto období zásadně nemohou být pokryty pouze příjmem z minerálních lizů, ale je třeba je dodat v externí formě do krmení nebo do napájecí vody. Mimořádně důležité je v této době stanovení metabolického a minerálního profilu v krevních sérech asi 10% stavu bahnic (se zastoupením všech věkových a reprodukčních kategorií) na konci 4. měsíce březosti. Základní potřeby hlavních makroprvků, mikroprvků a vitamínů pro bahnice jsou následující (na den): vápník 16 g, fosfor 10 g, sodík 6 g, hořčík 7 g, mangan 80 mg, měď 10 mg (s výjimkou plemene texel, pro které může být jakákoliv externí dotace mědi toxická), zinek 205 mg, kobalt 0,6 mg, selén 0,75 mg, jód 1,2 mg, vitamín A 14000 m. j., vitamín D 1400 m. j. a vitamín E 100 mg.  Na základě výsledků metabolického testu můžeme aktuálně upravit výživu, přičemž jsme ještě schopni napravit výživářské chyby. Pro tyto účely je možné využít řady výživářských firem, poskytujících dnes chovatelům kompletní poradenství v oblasti výživy. Při volbě preparátu dotujícího minerály a mikroprky je třeba vzít v úvahu chráněnost vitamínů (zajišťující jejich nedegradovatelnost v bachoru a vstřebání až v tenkém střevě) a přítomnost mikroprvků v chelátových formách (zajišťující nesrovnatelně lepší využitelnost proti formám anorganickým).

Pro optimální dávkování veškerých příkrmů je ideální provést v období 40. až 60. dne od začátku připouštěcího období rektální sondou ultrazvukové vyšetření březích bahnic s odečtením počtu plodů v děloze. Stádo bahnic je pak možné rozdělit na  skupiny bahnic s jedním plodem, se dvěma plody a na skupinu bahnic s vícečetnou březostí. Pro jednotlivé skupiny lze pak přesně sestavit krmné dávky, pokrývající nutriční potřeby bahnice a jejích plodů, zajišťující optimální výživný stav bahnic a optimální zásoby glykogenu u novorozených jehňat.

Samozřejmostí musí být možnost trvalého přístupu k čerstvé napájecí vodě. Příjem vody ovlivňuje množství přijímaného objemného krmiva. Velmi důležitá je možnost (1) trvalého přístupu k vodě vzhledem ke zmenšenému prostoru v dutině břišní, vyplněnému březí dělohou a (2) přístupu k čisté vodě, protože zněčištěnou vodu ovce odmítají přijímat nebo přijímají v nedostatečném množství. Výsledkem je pak nižší příjem krmiva a nepokrytí nutričních potřeb březí matky a plodů.

Koprologické vyšetření a případné odčervení ve druhé polovině březosti: Pro každý chov musí být stanoven individuální odčervovací program, který je vytvořen na základě výskytu jednotlivých druhů endoparazitů v chovu (koprologická vyšetření trusu během roku), na jejich množství ve střevním traktu březích ovcí (aktuální kvantitativní koprologie) a s ohledem na aktivní zabránění tvorby rezistence parazitů vůči odčervovacím preparátům. Před případným odčervením bahnic v druhé polovině březosti je nutné provést kvantitativní koprologické vyšetření, které nám odpoví na otázku zda je vůbec odčervovací zásah nutný. Zásadně není správné volit odčervení „automaticky a naslepo" bez výše uvedených znalostí. (viz kapitola prevence endoparazitóz). 

Vakcinace březích bahnic proti stádovým nákazám, zejména proti enterotoxémii musí být naprostou samozřejmostí. Tyto vakcinace bývají prováděny u vysokobřezích bahnic a to tak, aby bylo v jejich sérech dosaženo v době porodu maximálního množství protilátek proti patogenům ohrožujícím chovy, které pak mohou bahnice předat novorozeným jehňatům prostřednictvím mleziva a tímto způsobem je ochránit.

Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR
Ptašínského 5
602 00 Brno

www.schok.cz
Oxford, odcházíme.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one